Zápisky z deníku: První měsíc máme za sebou

25 Kvě 2015

Jeden z mých předchozích příspěvků jsem věnovala několika zásadám, jež jsou podle odborníků na psycholingvistiku vhodné pro rodiče, kteří chtějí své ratolesti pravidelně vystavovat libozvukům cizího (v našem případě anglického) jazyka. Velkolepost plánu pracně slepeného po volných večerech (bez vařečky, vysavače nebo sevřeného žaludku z neúprosně se blížícího termínu na dokončení překladu) vzala částečně za své hned po několika prvních, řekněme, méně vydařených „lekcích“ angličtiny.

Režim a pravidelnost

Jakýs takýs řád u dětí je opravdu nezbytné dodržet. Jen je také potřeba počítat s tím, že než se jeden řád zavede, vystřídá ho jiný. A to nemluvím o změnách počasí – přestalo být mrazivo, pošmourno a vítr se utišil. Jen co ráno otevřu oko, začne se třicetkrát do minuty ozývat neúprosné bá – bo – ka!! (rozuměj bábovka alias Jde se na pískoviště!). A do toho se náš čtyřnožec proměnil v dvounohé torpédo, takže ho vlastně nelze udržet soustředěně na klíně a ukazovat, jak se na stránkách máminy nejoblíbenější knížky s okénky skví a stomping elephant, a lazy, yawning hippo nebo a sassy little monkey.

Kouteček

Taťka – zcela domácí nekutil – nám ve svých volných večerech pracně sestavil malý koutek, ve kterém shromažďujeme naši první anglickou knihovničku. V duchu jsem si utvářela romantickou představu, jak si v něm budeme spořádaně prohlížet všechny ty mámou pořízené anglické knížky pro batolátka, vesele si ukazovat, vyprávět a smát. Jenže se všechno tak trochu zvrtlo. Trošku, nebo přiznejme si, trošku víc máme problém s anglickým komentářem při prohlížení knížek. Zkrátka mi neprochází. Nebo můžu i klidně říct, že to Mája bytostně nenávidí. Začnu-li popisovat děj na obrázku anglicky (a můžu intonovat, přehánět a gestikulovat lépe než prvotřídní šáša z cirkusu), Mája demonstrativně odchází malovat, vytahovat plyšáky ze všech skrýší nebo rozhazovat kaštany. Následně mě svým důrazným bác (volně přeloženo dost) varuje po druhé a když nepřestávám, pouští se do úmyslného poškozování výukových předmětů. Důkazným materiálem budiž několik kousanců rýsujících se na mých nejoblíbenějších pasážích. A tak koutek zatím necháváme žít svým životem. Však on si své místo jednou najde.

Každé dítě je jiné

Je víc než patrné, že každá ratolest bude na anglický jazyk v různých situacích reagovat různě.

Mějte na paměti, že nemá smysl cokoli lámat přes koleno, zbytečně pěstovat odpor v dětském podvědomí, máte-li pocit, že to dítě nebaví nebo dráždí či dokonce pohoršuje. Každé dítě je unikát. Jako rodič se svým dítkem jistě trávíte spoustu času, a tak pro vás nebude problém snadno vysledovat, jak reaguje a přizpůsobit aktivity v angličtině jeho gustu. U nás je to prozatím jasné – vracíme se ke staré dobré písničce.

Ráno nám u snídaně běží v rádiu na pozadí a večer si ji pustíme i s videem místo večerníčku. Máme spoustu nových tipů na písničky volně dostupné na YouTube, o které se rády podělíme v dalších příspěvcích. Objevuji také zpívaná videa jako na míru šitá některým kouskům z naší miniknihovny, a tak stačí tytéž písničky zanotovat, když už se nám podaří si nějakou tu knížku otevřít. A funguje to! Snažím-li se dostatečně gestikulovat a intonovat, dává Mája pozor a baví ji to! Jen zvažuju, že by stálo za to zaplatit si nějaký rychlokurz herectví…

A taky objevuju, že taková písnička se dá aplikovat na celou řadu každodenních situací. Když si malujeme… Když si myjeme ruce… Obouváme boty… Nebo čistíme zoubky…

A když to pak vezmu suma-sumárum, je to už pěkný kousek dne, který vlastně žijeme anglicky v české domácnosti!

Zbývá už jen připomenout, že zásadou všech zásad zůstává: Stay positive and enjoy!

učíme děti angličtinu doma