Citizens of the World

11 Čvn 2015

While babies are citizens of the world, adults are culture-bound listeners.

Tuhle krásnou metaforu si dnes a denně připomínám, od té doby, co jsem ji slyšela v projevu prof. Patricie K. Kuhlové, která se zabývá zkoumáním vývoje řeči a sluchu u malých dětí.

Každé dítě se rodí jako nepopsaná deska, a to i s ohledem na své jazykové vybavení. V okamžiku narození je schopné vnímat a vstřebávat zvuky jakéhokoli jazyka. To, jakým způsobem se ale bude řečově i sluchově vyvíjet dál, závisí především na jeho matce (či jiné nejbližší osobě, se kterou tráví nejvíce času). Od ní totiž přejímá veškeré vzorce z této oblasti. Postupem času ale tahle univerzální schopnost dítěte začíná oslabovat, až se zcela vytratí. Z malého obyvatele světa se tak stává jedinec úzce svázaný se svojí kulturou. Zmiňovaný projev mám velmi doporučuju, můžete si ho přehrát na TED Talks.

Ze světoběžníka do kolébky své kultury

Proč se malé děti rodí se schopností naučit se jakýkoli jazyk na světě a postupně tuto schopnost ztrácejí? Jak a kdy k tomuto přelomu dochází se snaží ve svých výzkumech odhalit prof. Kuhlová. Pomocí jednoduchých experimentů se jí podařilo identifikovat první kritické období, které se nachází mezi 6. a 8. měsícem. V tomto období se děti snaží rozpoznávat, které zvuky se v jejich jazyce používají. Zároveň dokážou vstřebávat a rozlišovat zvuky jakéhokoli jiného jazyka, kterému jsou vystaveni. V pozdějším období schopnost ale postupně ztrácí a po prvním roce života už o ni úplně přicházejí.

Jak je tedy možné, že jsou děti schopné přijmout za svůj jakýkoli cizí jazyk, ale jen po určité období? Děti si už od narození (některé zdroje dokonce uvádí, že už v prenatálním období!) vytvářejí vlastní zvukové statistiky o jazyce, kterému jsou exponovány. Ty si postupně ukládají do paměti. Jakmile již mají v paměti uložené všechny zvuky svého jazyka, proces se začíná zpomalovat, až zcela utichne. Pokud se tedy některé zvuky v mateřštině neobjevují již v začátcích vývoje (nejpozději do 1 roku), nedokáže je člověk později identifikovat. Proto je pro něj později téměř nemožné naučit se cizímu jazyku stejně dobře a přirozeně jako mateřštině.

V jednom ze svých experimentů Kuhlová testovala americké děti ve věku 6 až 8 měsíců, které dosud neslyšely jiný jazyk než angličtinu. Během celkem dvanáti sezení byly exponovány mandarínštině, kterou k nim promlouvala rodilá mluvčí. Po těchto dvanácti lekcích začaly americké děti na mandarínštinu reagovat stejně dobře jako děti, které měly mandarínštinu jako rodný jazyk.

Videopřenos nebo živý kontakt

Prof. Kuhlová se ve výzkumech také snaží zjistit, jakou roli hraje v osvojování těchto schopností fyzicky přítomný člověk a sociální interakce s ním. Zkoumané děti tedy rozdělila do tří skupin. Zatímco jedna skupina dětí komunikovala s živým člověkem, druhá s člověkem na televizní obrazovce a třetí byla vystavená audio nahrávce. Výsledek byl velmi zajímavý: skupiny dětí vystavené televiznímu a zvukovému záznamu nedokázaly na cizí zvuky reagovat a nedělaly v učení žádné pokroky.

Znamená to tedy, že klíčovou roli v osvojování jazyka hraje sociální a lidský faktor.

Co z toho vyplývá pro nás?

Především to, že nebudeme zbytečně panikařit. Pokud jste propásli výše popsané první kritické období stejně jako já, nezoufejte. Nesejde na tom, jak dokonalé budou mít naše děti anglické otevřené [æ]. Rodilí Češi v českém prostředí nikdy nevychovají bilingvní dítě, ani kdyby pro dítě měli nachystané sebelepší impulzy i v prvním kritickém období. Smiřme se s tím.

Hrajte si s dětmi tak, jako doposud. Zpívejte, básněte, říkejte říkadla, tancujte, čtěte, dělejte psí kusy. A při každé příležitosti propašujte trochu té angličtiny. Nezapomeňte je taky pravidelně brát někam, kde jsou reální rodilí mluvčí, ať už je to kroužek, čtení v knihovně nebo váš kamarád z ciziny.

Jedno ale platí určitě. Začněte se svými dětmi co nejdříve. Není nic nového pod sluncem, že děti se chovají jako geniální houby, které neuvěřitelně snadno nasávají poznatky ze svého okolí, včetně cizích jazyků. Zhruba do sedmi let. Pak už to jde čím dál hůř až do dospělosti (viz graf níže). Najdete se v grafu? Já bohužel ano… A to jsem ještě dnes dopoledne byla přesvědčená, že se začnu učit francouzsky.

——————————-

Chtěli byste doma přivítat druhý jazyk, ale nevíte, jak to celé uchopit, aby to bylo přirozené? Rádi vám pomůžeme! Spoustu tipů najdete u nás na blogu a na našich FB stránkách. A pokud chcete provést krůček po krůčku, vyzkoušejte náš nový online kurz Učíme děti angličtinu doma.