Naše léto s angličtinou
Léto bývá výjimečné po všech stránkách. Taky se vám stává, že v létě věci vnímáte jinak? Že se dny tak nějak příjemně vlečou? V létě čas vnímám úplně jinou perspektivou, snad zahalenou rouškou voňavého slunečního oparu, snad z únavy po intenzivním jaru. Nechávám se unášet rytmem slunečních paprsků, mám víc času se nadechnout, zastavit a vnímat přítomnost.
Léto je také období protikladů. S dětmi trávíme čas daleko intenzivněji a zároveň zkoušíme první větší odloučení. Sbližujeme se a zase vzdalujeme. Poznáváme se tak skrze kupu nových zážitků. A jaké že byly ty naše? Zbyl nám vůbec prostor na hraní v angličtině?
Léto bez češtiny
V letošním létě jsme toho moc po cizích krajích nenacestovali, schováváme si to na příště. Na krátkou chvíli jsme se ale přeci jen dostali mimo dosah češtiny. Mája tak měla po roce možnost poznat, jaké to je někde, kde lidé nerozumí česky. Týden u německých sousedů vnímala mnohem intenzivněji než vloni, kdy jí bylo dva a půl roku. Už i vloni se sice snažila nesměle komunikovat se sympatickou recepční v hotelu, letos se ale po nesmělosti slehla zem. Rozhodně se nenechala zastrašit pomyslnou jazykovou bariérou. První den v místním imbissu, sotva stihla dorazit obsluha, vykřikla: French fries, please! And ketchup! Tuším, že ji přiměl strach, že objednám úplně něco jiného. Vlastně ani nevím, odkud se naučila říct hranolky. Asi ten nezbeda Fred.
V hotelové recepci zase rozhodla mísa s bonbóny. Mája se plaše usmála na recepční a zamumlala Can I have a candy, please?
Asi největším zážitkem byla ale návštěva galerie moderního umění. K dispozici byl dětský koutek s programem, venku bylo neúnosné vedro, tak se nám to zdála jako prima varianta. K našemu překvapení šlo ale o program bez rodičů. Automaticky jsme začali vymýšlet náhradní plán, když se Mája nechala slyšet, že tam chce i sama. A že se se máme pro ni zastavit za deset minut. Nakonec se pro ni můj muž stavoval několikrát s tím, že si vždy vyžádala dalších deset minut. Německý přízvuk anglicky mluvící paní na hlídání ji přitom rozhodně neodradil. A tak to vlastně byla taková malá premiéra, vyzkoušela si, jaké je to být úplně sama v prostředí, kde se česky nedomluví.
Příměstský tábor: Cesta kolem světa
Vy, kteří pravidelně sledujete můj blog, víte, že jsem zastáncem toho, aby se děti učily cizí jazyk úplně jinak, než jsme se ho učili my. Tedy aby hlavní náplní nebylo učení se jazyku, ale aktivity, které děti baví a na jejichž pozadí se cizí jazyk učí. Proto jsem pro vás před začátkem léta sepsala tipy, kam mohou vaše nejmenší ratolesti vyrazit v létě za zážitky v angličtině. Nabídka, především v Praze byla více než pestrá – děti jste mohli přihlásit na jezdecký nebo sportovní příměstský tábor, zážitkový s Minecraft či vesmírný, nebo takový, kde během týdne „procestují“ celý svět. Pokud jste to letos nestihli, určitě zkuste něco podobného příští rok.
S příměstským táborem v angličtině jsme v červenci měli premiéru. Vybrala jsem pro Máju putování po světě se Speak&Do, asi proto, že je mi tato jazykovka srdcem nejbližší. Její majitelka Bára by se pro děti rozdala a náplň přesně odpovídá tomu, co je pro mě důležité: hravost, nenásilnost, respektování a ponoření se do cizího jazyka jakoby mimochodem. A to vše v malém dětském kolektivu se dvěma rodilými mluvčími a jednou kvalitní českou lektorkou. Nenapadá mě nic, co bychom mohli postrádat.
Celodenního odloučení pět dní za sebou se bála nejenom Mája, ale i já. První den se bez slziček neobešel, ale pestrost programu ji brzy natolik pohltila, že další dny se ani nestačila nadechnout a byl čas jít domů. Sama jsem byla překvapená, co všechno za těch pět dní zvládli – od hrátek v příjemném prostředí Montessori školky, přes písničky, říkanky, tvoření, vaření, výlety do zahrady, bližšího i vzdálenějšího okolí až po večerní táborák a první ochutnávku nefalšovaných smores.
Při ranním nástupu jsme už od začátku zavedly rutinu: před rozloučením jsme si společně přečetly jednu knížku z pestré knihovničky, která byla dětem i rodičům k dispozici v herně. Díky tomu jsme mohly ještě lépe poznat knížky Erica Carle. Pár jich už doma máme a rozhodně nebudou poslední. Mája si oblíbila Papa Please Get the Moon for Me a Mixed Up Chameleon.
Po intenzivním týdnu mě Mája doma ještě dlouho překvapovala větami jak vyšitými od rodilého mluvčího. Jen tak mimochodem mi opravila výslovnost jména jedné lektorky, jindy doma našla pavouka a vykřikla: Look, there‘s a spider over there!, při kreslení se mě snažila zapojit větami I don’t know how to draw a… I want to see how you can draw a …
A na mé dotazy často odpovídala místo stručného Yes sofistikovaným I think so.
Léto doma
V druhé polovině léta jsme chvíli marodily, a tak jsme měly spoustu času pro sebe a na hraní. Několikrát se u nás zastavil milovaný Fred, který už zdaleka nechodí tak často, jako tomu bylo před rokem, rokem a půl. Copak o to, Mája by ho uvítala každý den, ale mně se trochu omrzel. Maňáskohraní vyžaduje určité naladění a energii navíc, kterou nemám pokaždé v zásobě.
Deskové hry
Zkusily jsme ale novinku: deskové hry. Je to další z aktivit, která se dá využít pro tzv. situační bilingvismus – tedy komunikaci v cizím jazyce v konkrétní situaci. Opět hravou formou. V Německu jsme pořídili cestovní sady prvních dětských stolních her Penguin a Gruffalo a ty nás během stonání zabavily každý den.
A v druhé polovině léta k nim přibyla báječná sada stolních her, skvělý doplněk k naší oblíbené knize od Michaela Rosena We Are Going on a Bear Hunt. Jednoduché hry – čtyři v jednom – zvládnou děti od tří let (některé i mladší) a dají se hrát ve dvou. Ideální pro dlouhé nadcházející podzimní večery. Tahle sada nás baví natolik, že stojí za samostatný příspěvek – již brzy na blogu!
V létě jsme tak praktikovali hodně tzv. situační bilingvismus, buď formou konkrétních aktivit nebo spontánně, přičemž rozhodnutí ponechávám na Máje samotné. Pokud mě osloví anglicky, odpovídám anglicky. Pokud česky, bavíme se česky. Nemusí se tedy jednat o žádnou konkrétní plánovanou situaci, spíše o spontánní komunikaci, kdy dítěti dávám volný prostor se rozhodnout, jakým směrem se bude ubírat.
Naše letní knihovna
Rozhodně jsme ale nezapomněli ani na čtení doma. Létem nás provázely tři novinky. Jedna symbolicky cestovní, The Whole World od našeho oblíbeného nakladatelství Barefoot Books, o které jsem už psala tady.
Poprvé jsme také vyzkoušeli slovenštinu. Je škoda, že se dnes české děti se slovenštinou nesetkávají přirozeně tolik, jako tomu bylo, když jsme byli malí my. Ke slovenštině mám velmi blízký vztah, proto bych byla ráda, kdyby se mi i u Máji podařilo zažehnout malou jiskřičku náklonnosti. Když byla Mája ještě batole, hodně jsme poslouchali Fíhu Tralala, kterou si zamilovala. A v létě jsme se ke slovenštině vrátili díky knížce Moji zeleninkoví kamaráti – vtipné, veršované a krásně ilustrované knížce, která děti seznamuje se všemi možnými druhy zeleniny. Ještě vám o ní napíšu, protože rozhodně stojí za to.
A do třetice novinkou je u nás Charlie and Lola. Už asi dva roky jsem doma schovávala tuhle oblíbenou sérii od naší oblíbené autorky a ilustrátorky Lauren Child. Výhodou příběhů ze života dvou malých sourozenců je, že mají nejen knižní, ale i animovanou podobu z produkce BBC. Tedy taková pokročilejší Maisy Mouse ? Na webu jsem našla, že je vhodná pro děti od 2–5 let, ale myslím, že dříve než v 3,5 letech by ji Mája tolik neocenila. Těším se, že nás budou tyhle dvě podařené postavičky v nadcházejících měsících provázet.
Léto bez angličtiny
Léto bylo pestré, ale abyste si nemysleli – zdaleka nebylo jen růžové, co se angličtiny týče. Posledních čtrnáct dnů prázdnin jsme prožili úplně bez angličtiny, v prostředí Čech a Moravy. A potvrdilo se více než kdy jindy, že jazyk je živá věc. Že se musí žít, jinak se zapomíná, ztrácí, zakrní. Když se Mája vrátila domů, trochu jsem si ji otestovala. S Fredem domotala, co mohla, ale alespoň to bylo roztomilé a Freda přivítala se stejným nadšením jako vždy. Fred jí povídá:
„Mája have you completely forgotten your English? You don’t speak English anymore…“
A co na to Mája? Odpověděla s ledovým klidem:
„It’s ok. Zase budu Ingliška.“
Čeká nás další nové období, kdy na sebe budeme mít mnohem méně času než dosud. Už teď jsem zvědavá, jak se mi to příští tři měsíce podaří skloubit, aby nás hrátky v angličtině pořád bavily, otvíraly další obzory a nestaly se jen nudnou povinností. Tudy naše cesta nesmí vést.
Držte nám palce a pochlubte se svými letními hrátkami!