Hrajeme si anglicky – už čtyři roky

Někdy se mi zdá, že čas letí nadzvukovou rychlostí. Kam se poděly ty nevratné chvilky, které nikdo neslyšel odejít? Od posledního zápisu do našeho anglického deníku uběhlo už bezmála půl roku. Tolik se toho změnilo, a přesto nemálo zase zůstalo ve starých dobrých kolejích. Jak si doma hrajeme anglicky dnes, víc než čtyři roky od chvilky, kdy se u nás angličtina zabydlela natrvalo?

Z malé buclaté holčičky se mi vytáhla pětiapůlletá skoroslečna a z válečku v zavinovačce průbojné batole. Někdy se mi zdá až téměř nemožné vymyslet doma program tak, aby se zabavily obě dvě najednou. Natož aktivitu, kde by angličtinu nasávaly společně. Přesto to nějak koulíme. A teď když se snažím o malou retrospektivu, tak mi připadá, že to jde docela dobře. Že těch chvilek je tak akurát. Zkusila jsem se zamyslet, kdy a jak se s angličtinou holky setkávají doma. A tady je přehled, třeba v něm najdete inspiraci.

Nový repertoár říkanek

Říkanky u nás vždycky stály na prvním místě. Kdo čtete tenhle blog pravidelně, ví, jak velkou moc jim přikládám. Kolem čtvrtého už Máju tolik nebavily, asi je to tím, že jsme je měly už moc ohrané. Když se nám narodila Žofie, začaly jsme nanovo s dávno zapomenutými říkankami pro nejmenší a Máju to opět chytlo. Měla radost, že je může předávat dál Žofce. Teď jí ale baví úplně nová sada říkanek na doma i na ven, kterou jsem připravila zkraje roku pro náš on-line kurz. Máme ji krásně graficky zpracovanou na kartách a polepila jsem jí celý byt. Kdybych věděla, že to Máju tak chytla, udělala bych to mnohem dřív, ale znáte to – kovářovic kobyla…

Máme rádi písničky

Měli jsme doma dlouhé, hodně dlouhé období, kdy nám nesmělo hrát v autě nic jiného než vánoční CD Frosty the Snowman, a to v jakékoli roční době (brrr). Doma pak vše převálcovala Frozen se svým Let it Go. Nakonec nás asi před měsícem zachránil koncert Playground English. Jejich CD máme doma už dlouho, a jednu dobu jsme ho pouštěli pořád dokola, až se Máje ohrálo. Stačil ale jeden úžasný koncert na křtu nového alba Frog Biscuits a CD je zpátky ve hře! A já jsem za to ráda, protože ty písničky jsou vážně úžasný. Jejich Pick it Up miluje i Žofinka a zvládá ji krásně pohybově doprovázet. Navíc se mně pořád ptá, kdy půjdeme zase na koncert. Tomu říkám výzva pro Káju Shipstead a její báječnou skupinu.

Naším zcela novým objevem je Nick Cope. Znáte jeho písničky? Jsou melodické, vtipné a mají příběh! Rozhodně si nenechte ujít I’m a Little Lizard nebo A Round of Applause for the Dinosaurs či I Don’t Wanna Do That. Zrovna včera Mája se mě ptala, kdy mu půjdeme na koncert toho zpěváka? 🙂

Žofinka má ráda prakticky všechno co Mája, ale když si může vybrat, chce “mimi”. Rozuměj animované písničky od Cocomelon. Já z toho moc odvařená nejsem, mám trochu jiný vkus, ale proti gustu žádný dišputát. V sérii vybírám písničky, které jsou vhodné pro její věk, takže Wheels on the Bus, Bath Song, This is the Way apod. Žofku samostatně k obrazovce ještě pravidelně nepouštím, výjimečně na 10-15 minut, čtyři, pět písniček a dost. Když to utneme, je zle, ale nedá se nic dělat, její čas teprve přijde. Má ráda i písničky od Super Simple Songs, které jsou tematicky podobné, jen jinak graficky pojaté. Celkem nedávno jsem psala příspěvek o tom, jaké písničky od Super Simple Songs používat od mala a jak je vhodně kombinovat s jinými aktivitami.

Animované seriály

Hodně, ale hodně nám pomáhají udržet v domě angličtinu i animované seriály. Jak jsem už kdysi psala, doma máme pravidlo dívat se na „telku“ jen v angličtině, česky může Mája sledovat oblíbené pohádky u babiček. Tím, že angličtinu podporuju všemi možnými směry, pomáhají nám animované seriály v angličtině rozvíjet slovní zásobu. Často mě překvapí, co z nich dokáže naposlouchat a pak i atkivně použít. Kdybychom ale pouze pasivně koukaly na telku, myslím, že by toho aktivně moc použít nezvládla, spíš jen izolované výrazy.

O Májiných oblíbených pořadech jsem psala už dva příspěvky – ten starší najdete tady, ten mladší tady. Nově na Netflixu sleduje Sophia the First a občas i Paw Patrol. Ale úplně nejradši má za poslední dva týdny novozélandský seriál Milly and Molly. Objevila jsem ho úplnou náhodou a přiznám se, že jsem se zatím k němu sama nedostala, spokojila jsem se s oficiálním popiskem na Wikipedii, tak doufám, že je to pravda a že později nebudu muset cenzurovat 🙂 Když ho slyším běžet na pozadí, baví mě poslouchat ten odlišný přízvuk. Třeba vás taky zaujme.

 

„Milly, Molly is a series of New Zealand children’s books by Gill Pittar. It is about the adventures of two little girls from different ethnic backgrounds, and the books promote the acceptance of diversity and the learning of life skills. There is an animated television series based on the books.“ (zdroj: Wikipedia)

Čteme si anglicky

Jeden z pravidelných rituálů, na který se každý den těším, je večerní čtení. Před spaním vždy čteme jednu knížku česky, jednu anglicky. Přiznávám se, že jsem trochu knižní maniak, co se dětské literatury týče. Marně čekám, kdy mě to nakupování nových knížek pro děti přejde. Zatím se ten moment nepřiblížil, ale alespoň máme z čeho večer vybírat. U Žofinky jasně vedou knížky od Leslie Patricelli, Tad Hills a jeho Duck and Goose a také hmatová řada Usborne That’s Not My… U Máji  podle nálady, ale novinkou jsou v naší knihovně knížky od Todda Parra (velmi doporučuju nejen knížky – báječné ilustrace i témata, ale i jeho autorská čtení na YouTube)! Moc pěkná je také knížka Singer and the Paint od autorské dvojice Miry a Freduna Shapurových, kterou jsme objevili v knihkupectví humpolecké galerie Osmička. Ještě bych mohla psát dlouho, ale nechám to na samostatný článek. 🙂

Mluvení

Společné spontánní povídání, kdy na mě Mája jen tak zničehonic začne mluvit anglicky, je jedna z věcí, která u nás za poslední půl rok u nás poměrně upadá. Moc mě to mrzí, ale je to daň za to, že žijeme v ryze českém prostředí. Dříve jsme spolu trávily mnohem víc času, a bylo tak víc přirozených chvilek setrvat v angličtině. Dnes je toho času méně, maňásek Fred je většinou uložený a vytahujeme ho pouze příležitostně. Pořád se odhodlávám, kdy ho představím Žofce. Trochu zvažuju, že pořídím Žofce vlastního maňáska, Mája je na Freda tak fixovaná, že by se o něj asi nedovedla trvale dělit.

Snažím se ale držet pravidla, že spolu mluvíme anglicky cestou do školky . Někdy jen tak, jindy zkoušíme slovní hry. Ne vždycky to jde, tak to nehrotím, nechci Máju zbytečně zablokovat. A také si hrajeme v angličtině při hraní deskových her. Velké plus je, že má jednou týdně možnost playdate, rodilého mluvčí do domu. Už dva měsíce k nám chodí každý týden na dvě hodinky Liam ze Speak and Do a je to pecka. Máju krásně rozmluví, zabaví a já si u toho ještě odpočinu.

Tak teď už jen stačí si vybrat, na který tábor v létě pojede. Už je dost plno, ale nějaká místečka se tu  a tam najdou. Viz naše tipy v posledním příspěvku na blogu.

Jak se daří angličtině nebo jinému cizímu jazyku u vás doma? Prozradíte mi, co vás baví nejvíc? Nebo naopak, co vás trápí? Napište mi do komentářů nebo na petra@doublebubble.cz.

With languages, you are at home anywhere (Edmund de Waal)